Jak přežít státnice?

12. červenec 2017 | 12.10 |

Šestý ročník pro mě byl bezesporu nejtěžším ročníkem za celou medicínu. Učení bylo strašně moc a jen co jste jakž takž udělali jednu zkoušku, hned jste mohli jít sednout k učení na druhou. A že množství učiva je fakt velké. Kupodivu jsem ale nakonec se státnicemi neměla žádný větší problém a zvládla je všechny napoprvé (a doteď nechápu, jak se mi to povedlo ). Tím se rozhodně nechci chlubit, ale naopak vám ukázat, že to není nedosažitelné. Asi jak se říká - těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Skoro každý, včetně mě, měl během učení státnice někdy ten moment, kdy si říkal, že danou zkoušku nemůže nikdy v životě udělat. Já to měla před internou a pediatrií. Před internou proto, že je toho učení tolik (myslím, že je to nejobjemnější zkouška za celých šest let) a že se vás tam mohou zeptat prakticky na cokoliv. A u pediatrie to bylo proto, že jsme byli už pár let zpátky strašeni tím, že průběh zkoušky je nejhorší za celou medicínu, že jsou zkoušející přísní a také je na ní strašně málo času.

Musím říct, že jsem letos měla u každé státnice obrovské štěstí na super otázky. Po vykonané zkoušce mi vždycky přišlo, že kdybych si vytáhla jakoukoliv jinou otázku, tak to neudělám 

Asi víte, že v 6. ročníku jste rozděleni do tří skupin P1-P3, které se liší rozvrhem. Nedokážu říct, která skupina má rozvrh lepší. Třeba P1 měla jako první hned internu a poté menší, kratší bloky, P3 si zase ty menší odbyli hned na začátku a na konec měli náročnou internu. Blbý je, když pak o Vánocích má někdo z jiné skupiny za sebou už tři státnice a vy třeba teprve jednu a to ještě tu jednu z lehčích (chirurgii) . To vás pak trošku znervózní. Ale nesmíte na to brát ohled, ono je to strašně relativní a ve finále se to pak srovná a zkoušky stejně musíte udělat všechny .

A jak tedy tenhle rok co nejlépe zvládnout?

Hlavně nebuďte vyděšeni tím názvem státní závěrečná zkouška. Je důležité na to pohlížet jako na kteroukoliv jinou zkouška. Taková chirurgie, gynekologie nebo hygiena jsou srovnatelné se zkouškami, které jste už absolvovali a ani zdaleka nedosahují obtížnosti "hlavních" zkoušek typu fyziologie, patologie nebo farmakologie. Celkově se ani průběh státnic o moc neliší od předešlých zkoušek.

Na předměty typu gynekologie a hlavně pediatrie je času strašně málo. U té je opravdu nutné učit se téměř od prvního dne. Někdo se učil na pediatrii už předcházející blok. To já ne, ale zvládla jsem to i tak, i když to bylo opravdu náročné. Ale nerada totiž "míchám" dva předměty najednou. Oproti tomu hygiena a chirurgie jsou až přespříliš dlouhé a na učení je času dostatek.

Jestliže je to možné, jděte na zkoušku v rámci dne co nejdříve. Čekání, kdy na vás přijde řada a pozorování šťastných kolegů, kteří vycházejí ze dveří a zkoušku mají úspěšně za sebou, je pak stresující.

Zkouší se celý zkouškový týden. Někdy jsou termíny každý den, někdy třeba jen dva. Jestli jít mezi prvními nebo na konci, je na vás. Nedá se říct, co by bylo lepší. Já na chirurgii a hygienu, protože to jsou nejjednoduší zkoušky, šla hned v pondělí, gynekologii jsem si dala na středu a internu a pediatrii jsem dělala až v pátek, protože u těchto předmětů je pár dní navíc opravdu k dobru.

U hygieny a pediatrie vás oznámkují a můžete jít domů hned po vašem výkonu, u gynekologie říkají výsledky po vyzkoušení cca 3 - 4 lidí. U chirurgie a interny ale čeká celá skupina do doby, než je vyzkoušen poslední člověk a pak teprve jim jsou oznámeny výsledky. Většinou, pokud nějaký student zkoušku neudělá, mu bezprostředně po zkoušce dají index a umožní mu tak se vyhnout nervóznímu čekání na stejně špatný výsledek, což je podle mě velice ohleduplné. Neplatí to ale vždy stoprocentně, vím o několika případech, kdy student čekal s ostatními až na konec a pak mu stejně řekli, že zkoušku neudělal. Ono ale z 99% po zkoušce budete tušit, zda jste udělali nebo ne. 

Pokud vyloženě netrváte na učebnicích, učte se z vypracovaných otázek. Alespoň já tím ušetřila spoustu času, než se probírat tlustými učebnicemi. Chápu, že někomu nevyhovuje systém bodů a odrážek, jakým jsou někdy otázky psané. V takovém případě, kdy jsem potřebovala dát jednotlivé informace do vět, jsem si při prvním učení vždy vše přečetla i v příslušné učebnici, dala si věci do souvislostí, případně připsala poznámky přímo do vypracovaných otázek a pak už jela jen z nich. Na některých předmětech nám říkali, ať se z otázek v žádném případě neučíme, ale mně to prostě z nich vyhovuje nejvíc, učila jsem se z nich na všechny předměty a všechny zkoušky udělala i tak. Vím ale o lidech, co třeba internu jeli z Češky nebo z Klenera a vyhovovalo jim to, ale mě by to prostě z učebnic nešlo. Samozřejmě je to subjektivní. Prostě ale pokud váháte, jestli učebnice nebo otázky, nesnažíte se o červený diplom a učení v bodech vám nevadí, volte otázky.  Přijde mi, že státnicové otázky jsou až na první díl gynekologie velice dobře zpracované. Každopádně pokud vám ale jde o stipendium, nemusí být otázky na hodnocení A dostatečné.

Může se stát a pravděpodobně se i stane, že toho po pár měsících budete mít už dost. Ale hlavně nezapomínejte na to, že už jste se dostali tak daleko a každou vykonanou státnicí míříte už téměř na vrchol vaší šestileté snahy.  Já se pak ke konci už nemohla dočkat, až škola konečně skončí, já nastoupím do práce a nebudu muset trávit celé dny do noci učením. No, ale člověk snadno zapomíná na to špatné a teď jak se můj nástup na kliniku blíží, si už nejsem tak jistá 

MOC vám všem budoucím šesťákům a nejen jim držím palce! A když jsem to zvládla já, vy taky. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jak přežít státnice? 55 12. 07. 2017 - 19:02
RE(2x): Jak přežít státnice? lfp 13. 07. 2017 - 00:57
RE: Jak přežít státnice? tlapka 15. 07. 2017 - 15:56
RE(2x): Jak přežít státnice? lfp 20. 07. 2017 - 07:52