Co vás čeká při hledání práce?

22. září 2017 | 21.51 |

Šestý ročník je celkem náročný. Nejen, že děláte závěrečné zkoušky, ale zároveň je už čas na to, začít se poohlížet po nějakém vhodném místě. Nikdy na to není příliš brzy. S hledáním práce můžete klidně začít i koncem páťáku, aspoň se jen tak poptávat na různých místech, zjišťovat si, jaká je situace a hlavně rozhodnout se, jakým směrem se vlastně chcete vydat. Něco si už opravdu konkrétně domlouvat je ideální podle mě tak po novém roce.

Já měla docela strach, že žádné vhodné místo nenajdu. Může se zdát, že v Plzni se práce shání těžko, já si třeba myslela, že málokdo bude mít zájem o čerstvě vystudovaného lékaře, ale ona tam ta místa pro absolventy jsou. Jen tedy ne samozřejmě všude a na všech odděleních, zvlášť na těch "prestižnějších". Každopádně podle mě je lepší nastoupit i třeba na místo, které máte jen jako jednu z alternativ, rok tam dělat, získávat praxi a poté se znova pokoušet o to vaše vysněné.

Dá se říct, že jsem si začala práci shánět už koncem pátého ročníku, kdy jsem napsala na jedno oddělení, které mě v tu dobu lákalo. Šla jsem před prázdninami na pohovor, ale po něm jsem usoudila, že to není to pravé pro mě. Dejte si na to pozor. Vy totiž nemusíte souhlasit se vším, co po vás chtějí, jen pro to, abyste to místo dostali. Po mně chtěli, abych chodila na kliniku ve svém volnu vypomáhat, nejlépe už dopoledne (což je ale samozřejmě nereálné, když chodíte do školy), včetně víkendů. A potom, že se uvidí, JESTLI za rok bude nějaké místo pro absolventa volné. Zároveň po nástupu vyžadovali PhD. studium, což já v plánu nemám. Také se mě třeba mimo jiné ptali i na to, kdy plánuji těhotenství, zda chci děti a tak. Nevím, zda se na to ptát smí nebo ne, ale přijde mi to přinejmenším nevhodné, příliš osobní a docela smutné, pokud si podle toho vybírají své budoucí zaměstnance. Chvilku jsem o tom přemýšlela. Bála jsem se, že jiné místo neseženu. Nakonec jsem si ale řekla, že mi to nestojí za to, plýtvat tolik drahocenný čas místo učení tím, že budu postávat na oddělení a bůhví k čemu by mě vůbec pustili. Nakonec jsem odmítla a teď jsem za to strašně ráda.

Také se mezi studenty nesla fáma, že pokud nebudete na dané oddělení chodit vypomáhat, nemáte šanci se tam pak dostat. Je to blbost! Skoro nikdo nikam nechodí - není na to prostě čas. Práci seženete i tak a zároveň naopak - to, že tam budete x let před tím chodit vám nezaručí, že vás pak na konci nevypečou a to místo pro vás nakonec nebudou mít. Pokud nemáte skutečný zájem se s oddělením seznámit už během školy, vykašlete se na to. Nikam chodit třeba není. Dobře si promyslete, jaký přínos pro vás praxe na oddělení bude mít a musíte vždy počítat i s variantou, že i když tam budete trávit hodiny a budou vám to místo slibovat, nakonec to dají třeba někomu jinému.

Je vhodné, i za předpokladu, že jste někde na 99% domluveni, si zajistit ještě záchranný plán a prostě se domluvit i jinde. Samozřejmě je ale pak slušné se včas, jakmile už budete vědět, z druhého místa omluvit. Já se přiznám, že jsem měla jen jednu variantu, spoléhala jsem se pouze na jejich slovo, že mě po zkouškách zaměstnají a nakonec to tak skutečně bylo. Ale uvědomte si, že vy nemáte nic podepsaného, žádnou smlouvu, nic. Máte jen jejich slovo a to bohužel není vždy dostatečné. Každopádně kdyby mi pak po škole oznámili, že to nakonec ruší, vůbec nevím, co bych dělala. Proto je raději lepší počítat i s jinou variantou.

Rozmyslete se, zda dáte přednost soukromé nemocnici (Mulačova, Privamed) nebo fakultní (Lochotín, Bory). Nevýhodu soukromých vidím v tom, že se u nich většinou musíte na několik (tak pět) let upsat. Což může být po čase problém, pokud budete chtít změnit místo nebo bydliště. Zároveň ve fakultce vám dají předepsaný tabulkový plat, je to všude stejné a ty peníze vám prostě dát musí. V soukromé vám sice mohou nabídnout plat větší, ale i menší. Dobře si zjistěte všechny podmínky, které by na vás v soukromých nemocnicích měli. 

Co se týče služeb - v soukromých se většinou slouží až po delší době - tak po půl roce, ale služby jsou 32 hodinové. Zároveň se často stává, že jste na celém oddělení úplně sami a starší lékař je jen doma na telefonu. Ve fakultkách se začíná sloužit zpravidla už po třech měsících, ale máte služby jen 12 hodinové a vždy je přítomen i někdo ze starších lékařů. Já jsem ve FN, do soukromé bych nechtěla.

Když se budete chtít na nějakém oddělení ucházet o práci, pište rovnou přednostovi nebo primářovi. Ne sekretářce nebo personalistům. To se často ani nedočkáte odpovědi (vlastní zkušenost). A klidně si za přednostou dojděte (po předchozí domluvě) i osobně. A ptejte se, na vše co vás zajímá, buďte aktivní, nenechte se hned odbýt. Ukažte, že máte o tu práci fakt zájem. Nemějte strach a nezapomínejte na to, že oni vás také potřebují, nejen vy je.

S nástupem (budou se vás určitě ptát, kdy můžete nastoupit) si rozmyslete, co je pro vás ještě únosné. Samozřejmě budou chtít co nejdřív. Já chtěla od září, pan přednosta potřeboval už od srpna a s tím jsem neměla zas takový problém. Někteří spolužáci však nastupovali klidně už v červenci a nebo dokonce i v červnu, a to bych já tedy řekla ne i za cenu, že si budu muset hledat jiné místo. Po tom šesťáku je fakt třeba si odpočinout a hlavně to jsou poslední prázdniny v životě. Představa, že udělám poslední zkoušku a za pár dní mám nastoupit, je šílená. Naproti tomu v soukromých nemocnicích většinou souhlasí s zářijovým či dokonce i s říjnovým nástupem.

Z pohovoru vůbec nemějte strach. Aspoň ve fakultkách ne. Z ničeho vás zkoušet nebudou, většinou se vás jen zeptají, proč zrovna tento obor a kdy byste tedy chtěli nastoupit. Ale na co se hlavně nezapomeňte zeptat vy - zda vyžadují PhD. studium (záleží na vás, zda chcete ještě studovat a jaké máte plány do budoucna - počítejte, že se tím může protáhnout termín atestace), jaký vám mohou nabídnout úvazek (vše, co je pod 1,0 bez výjimky odmítněte!) a od kdy se slouží a jak dlouhé jsou služby (to stejně moc neovlivníte, ale pokud se rozhodujete mezi více místy, může to být i jeden z faktorů pro rozhodování). Tohle je asi tak to nejdůležitější. A vždycky se ptejte na všechno, co vás zajímá. Pokud vám něco není úplně jasné, požádejte o vysvětlení. Je důležité vědět, do čeho vlastně jdete. Já se s panem přednostou sešla během školního roku snad třikrát plus jsme spolu komunikovali po mailu, protože jsem pořád měla nové a nové otázky.

Možnost pracovat na oddělení, kde teď jsem, se ke mně dostala úplně náhodou, stačilo málo a vše bylo jinak. Vlastně jsem o tomto oboru ani nikdy moc neuvažovala. Ale já nikdy neměla vyhraněný jeden obor, během školy mě toho zajímalo spoustu a pořád jsem to měnila. Nakonec jsem si řekla, že to zkusím a opravdu to byla jedno z nejlepších rozhodnutí, co jsem kdy udělala. Jsem tam moc spokojená a práce mě baví. O tom, jaké to tam je, určitě napíšu i článek .

Mějte se krásně a úspěšný start do nového školního roku, který klepe na dveře - vykročte pravou nohou! 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Co vás čeká při hledání práce? lapinka 23. 09. 2017 - 11:55
RE(2x): Co vás čeká při hledání práce? lfp 23. 09. 2017 - 21:09
RE(3x): Co vás čeká při hledání práce? lapinka 23. 09. 2017 - 21:57
RE: Co vás čeká při hledání práce? blazniva-strela 23. 09. 2017 - 14:12
RE(2x): Co vás čeká při hledání práce? lfp 23. 09. 2017 - 21:09