Střípky ze čtvrťáku

Ve čtvrťáku je to fajn. Nemuselo by to ale všechno tak rychle utíkat. Semestr ubíhá mílovými kroky, ani ne za měsíc jsou tu Vánoce, "prázdniny" (strávené jak jinak než s učebnicí), ještě jeden týden školy a potom... Zkouškové. A to mi přijde, že nedávno byl začátek října a já šla do čtvrťáku. Co do čtvrťáku, přijde mi to jako chvíle od doby, kdy jsem ještě jako nezkušený, neostřílený prvák nastupovala na naši fakultu. Tedy ne, že bych teď byla nějak zkušená, ale už se aspoň nehroutím při pohledu na množství učiva, co se musím naučit.

Co se u mě teď děje nového? Před nějakou dobou jsem konečně pořádně začala s farmakologií. Tedy už ne takové to lážo plážo pročítání a listování, ale pěkně kapitolu po kapitole. Rozhodně to není žádný med (ty všechny názvy, kdo si to má zapamatovat?).

Ono když máte např. v rámci otázky Sympatolytika alfa zmínit nejdůležitější zástupce jako phentolamin, phenoxybenzamin, prazosin, terazosin, doxazosin, tamsulosin, alfuzosin a yohimbin a ještě o nich o všech umět něco povídat, do smíchu vám opravdu není. A pak jdete na další otázku – Sympatolytika beta a tam na vás zase čekají názvy jako propranolol, nadolol, timolol, pindolol, atenolol, metoprolol, esmolol, acebutolol, labetalol, carvedilol. To už nejen že vám není do smíchu, ale chce se vám rovnou brečet.

Mimochodem, víte, jak vypadá nekonečno? Jako seznam otázek z farmakologie. S počtem 220 otázek dokonce předčila patologii.

Mně na farmakologii prostě vadí hlavně to, jak je neuchopitelná, jak si to učivo nemůžu představit reálně a není v tom (téměř) žádná logika – asi něco jako biochemie ve druháku. Ale nechci si jen stěžovat. Na praktikách teď bereme speciální farmakologii a oproti loňsku, kdy se brala obecná, mě praktika docela i baví a ty tři hodiny utečou rychleji, než bych čekala.

Co mě ale baví skutečně, je urologie. Neskutečně zajímavý obor a skvělá praktika - např. na trenažérech, kde si můžete vyzkoušet cévkování, se mi opravdu líbilo.

Skvělá je i chirurgická propedeutika – hlavně jsem ráda, když se jdeme kouknout na sál a vidíme akci "na živo", ne jen z videa či obrázků. Taky chodíme za pacienty natrénovat si fyzikální vyšetření, které je zde hodně podobné jako v interně.

Interna je už klasika, k té není třeba komentáře. 

Velkou novinkou je neurologie – tady taky chodíme za pacienty a vyšetřujeme, ale jak odebírání anamnézy, tak i samotné fyzikální vyšetření je úplně jiné, než v interně a chirurgii. Tady uvidíte lidi s poruchou řeči, hybnosti, vědomí... Což je po všech těch šelestech, diabetech a pneumoniích zajímavá změna.

Pak máme radiologii – je to jistě obor zajímavý a hlavně nepostradatelný, ale zabývat bych se tím nechtěla.

No a předměty jako tělovýchovné lékařství a stomatologie mě zase až tak moc nezaujaly. Tělovýchova je občas trochu zajímavá, ale spíš moc ne. A u stomatologie je nám skoro u všeho řečeno, že tohle stejně nepotřebujeme vědět, protože to nikdy dělat nebudeme. Když to shrnu, jsem ráda, že tyto předměty jsou jen jednou za dva týdny.

A co vy? Jak se vám daří ve vašem ročníku? Baví vás předměty, nebo se těšíte na ty, co vás teprve čekají?