lískulka: Systematické, a pokud to dodržuješ, tak geniální. Já to mám podobně (dodávám ale, že studuju naprosto rozdílný obor) akorát během prvních dvou fází - které asi u mě víc splývají si postupně vypracovávám výcuc otázek na úplně závěrečné opakování (to probíhá tak v půl páté ráno, zkoušky si pokud možno dávám jen ráno, abych se nenervovala celý den, i když pamatuju jeden extrém, kdy jsem měla menší zkoušku od pěti večer, děs)! Můj výcuc vypadá ideálně tak, že cca 200-300 stránek textu si smrsknu do dvou A4 na čtverečkovaný papír, kdy se v tom vyznám jen já a fakt tam nezůstane kostička volná.
Už mě ani nepřekvapuje učení se v noci před zkouškou, já bych to nedala ani náhodou, nevedu kafe, nevedu redbully... Naopak jdu si lehnout třeba v devět-deset večer a spíš si vstanu ve čtyři-pět ráno, abych si všechny otázky prošla ve svém ultravýcucu.
Můj největší problém ale je vždycky dilema mezi svými materiály a zpracovanými otázkami. Hodně poctivě chodím na přednášky, zapisuju si, ale ve výsledky většinou končím na zpracovaných otázkách, protože "se to prostě nestíhá." Naučila jsem se ale vždy najít čas na to, abych si aspoň 2x projela svoje výpisky z přednášek, posledně mě to zachránilo u zkoušky.
Těším se na další články, ať učení vychází podle plánů.
lfp: Tak samozřejmě ne pokaždé se zadaří dodržet vše přesně podle plánu, ale snažím se Děkuju za komentář, ať se ti také daří
---
lfp.pise.cz
honza: Ano, tohle mnoho mediků dělá, ale podle mě je to cesta do blázince. Berte v úvahu, že cílem je projít zkouškou, ne se naivně naučit co nejvíc, protože stejně 90% zapomenete a budete se to učit až na atestaci, kdy to budete potřebovat. Tímhle stylem učení neděláte celé dny prakticky nic jiného, než že se učíte. Mít plán = ten největší stresor, protože většinou ho stejně nedodržíte. Pak máte výčitky. Nejlepší je se učit z vypracovaných otázek, pokud jsou aspoň trochu rozumně napsaný (třeba z gyndy jsou úplně na prd a naopak učebnice jsou čtivé) a teprve co jste nepochopili si najít v učebnici.. Ale jak bylo napsáno v článku - každý to dělá jinak. Jedno je společné - nezbláznit se..
lfp: Každému vyhovuje něco jiného, to je jasný A já zase ten plán potřebuji, protože mě nutí se neflákat a nenechávat vše na poslední chvíli.
---
lfp.pise.cz
matěj: Ahoj, studuji sice jinou LF, ale myslím si, že článek jen napsaný přehledně a minimálně pomůže trochu poradit. Jsem sice teprve na začátku ale už od kladného výsledku přijetí si uvědomuji, že anatomie bude boj. Vždy jsem si říkal jak to spousta lidí zvládne se naučit takové obrovské množství. Nechci to podcenit a proto začínám s přípravou, co nejdříve..taky si snažím pomalu shromáždit materiály a zpracovaný otázky.. protože člověku moc nepomáhá když si řekne ok, teď se jdu učit ale co, z čeho, bože... a začít se učit už na tu zkoušku teď tak mi přijde že to zapomenu, navíc když pořád píšeme průběžné testy z docela dost objemných částí teorie, tak při tom člověk ani neví kde je.. takže jsem si přečetl více návodů a ten tvůj mi přijde fajn, jako že člověku aspoň poradí s tím příprava na učení, učení a pak následné opakování.. ale stejně moc nevím co má dělat a jetli mě vyrazí tak pak už nevím co bych teprve dělal..\rDěkuji za případnou reakci