Dermatovenerologie

Dermatovenerologie, stejně jako urologie, patří k předmětům zaměřeným převážně na praktickou výuku než jen a pouze na teorii. Obsahově není tento předmět příliš rozsáhlý, zato se ale všechny ty makuly a papuly docela obtížně učí - přišlo mi to všechno úplně stejné.

Výuka.

Dermatovenerologie je vyučována pouze v letním semestru, za úspěšné složení zkoušky získáte 5 kreditů. Zároveň se jedná o první předmět, kde jsou kromě praktických cvičení povinné i přednášky.

Přednášky.

Jak už jsem psala, přednášky jsou snad poprvé, co chodím na medicínu, povinné. Konají se jednou za 14 dní v nemocnici na Borech, pro skupiny 1 - 5 v posluchárně P4 (hned vlevo, jak je interna) a pro skupiny 6 - 10 na Šiklově ústavu, jako byla patologie. Bývají ve čtvrtek k večeru - myslím, že od 4 do 6 hodin (což je poměrně nepraktické zvlášť pro ty, co v pátek nemají školu a chtěli by jet domů). Na přednáškách se střídají různí vyučující, docházku někteří neřeší vůbec, zbytek posílá podpisový arch, kde se podepíšete do kolonky se svým jménem. 

Na přednáškách se pouští prezentace, probírají jednotlivé nemoci, ukazují obrázky. K dispozici jsme prezentace nedostali. 

Praktická cvičení.

Praktika jsou také jen jednou za dva týdny. Vyučuje se v nemocnici na Borech, v pavilonu 22 (od hlavního vchodu se dáte doprava a pořád rovně až na konec ulice - ve stejné budově je i urologie), konkrétně v 8. patře v seminární místnosti. Během prvních praktik budete mít takovou exkurzi po různých ambulancích a odděleních, které k dermatovenerologii patří. Projdete si místa, kde pak budete trávit čas při dalších praktikách.

Od druhých praktik vás rozdělí do dvojic až čtveřic (podle počtu studentů ve skupině, někde byli dokonce i po jednom). Na začátku hodiny budete mít vždy společně celá skupina buď teoretickou výuku s promítáním obrázků, nebo se půjdete podívat na oddělení na pacienty. Někteří vyučující vás je nechají i vyšetřit a odebrat anamnézu.

Ve zbylém čase se podle rozpisu, který visí na nástěnce, rozdejdete po malých skupinkách na jednotlivá stanoviště, kde pak sledujete, jak probíhá vyšetření, co se tam děje apod.  Někteří lékaři se vám věnují více, všechno vám ukážou, vysvětlí, někteří zase méně. Celkem navštívíte některé z těchto oddělení - všeobecnou ambulanci, pracovní ambulanci, venerologii, flebologii, operační sálek, laser a névovou poradnu. Ne vždy samozřejmě uvidíte vše, někdy to není časově možné a taky některá oddělení neordinují každý den a mohou mít volno třeba zrovna v den vašich praktik.

Nejzajímavější mi rozhodně přišla venerologie (i když ne všichni pacienti - ze zcela pochopitelných důvodů - souhlasí s přítomností mediků, zvlášť u početnějších skupin, což musíme respektovat) a operační sálek.

Dříve bylo nutné před ukončením semestru předvést vyšetření pacienta, nyní zápočet dostanete jen za docházku na poslední hodině. Je možná jedna absence.

Zkouška.

Zkouška se skládá ze dvou částí, písemného testu a ústní zkoušky.

Písemný test - píše se v místnosti, kde se vyučovala praktika. Má celkem 40 otázek, ke splnění musíte mít alespoň 30 bodů. Vybíráte vždy jen jednu možnost, ale součástí některých otázek bývá i v jednotlivých možnostech kombinace různých odpovědí (např. a) 1+2+3, b) 2+3+4, c) 1+3+4 apod.). Test mi nepřišel nijak těžký, část byla vytažená a i zbytek jsem většinou tak nějak věděla. Po testu počkáte, až vám ho sekretářka opraví. Pokud jste uspěli, jdete hned na ústní část, pokud ne, ztrácíte jeden pokus a příště jdete opět k testu. Jestliže byste neudělali ústní, test už znovu psát nemusíte.

Ústní zkouška - koná se o patro níž, v knihovně v 7. patře. Všichni studenti jdou k velkému stolu, kde se zároveň píše příprava i zkouší. Taháte si celkem tři otázky - z obecné a speciální dermatologie a  z venerologie. První a třetí otázka bývá většinou bez problémů, oříškem je spíš speciální dermatologie. Můžete se potkat se třemi zkoušejícími, avšak dopředu stejně nevíte, ke komu půjdete. Pan profesor vydal skripta, na kterých si velice zakládá, je rád, když z nich přesně citujete a neptá se na nic mimo ně, ale za to některé věci chce umět doslova odříkat, jak to stojí ve skriptech (a často si je k tomu otevře a kontroluje, zda to říkáte přesně tak, jak napsal). Takže s dokonale naučenými skripty u něj rozhodně uspějete více, než se širšími znalostmi z jiných zdrojů.

Někdy vám mohou u zkoušky ukazovat obrázky nemocí a vy je máte diagnostikovat (nebo aspoň popsat), ale mě osobně se nikdo na obrázky neptal, mluvila jsem jen o vytažených otázkách.

Třebaže látky k naučení není nijak moc (celkem 90 stran ve skriptech), neučí se zrovna nejlépe - hlavně speciální dermatologie. Všechno to je strašně podobné.

Doba potřebná k naučení na zkoušku: 12 dní (čas je pouze orientační, píšu podle toho, jak dlouho jsem se cca učila já)

Termíny.

Byly tři předtermíny od poloviny května (a každý zkoušel někdo jiný) a potom 2 - 3 termíny týdně až do začátku července. O prázdninách vůbec nic, poté až čtyři termíny během září. Proto doporučuji dát si dermatologii mezi první zkoušky - ze všech ostatních předmětů jsou totiž termíny i během léta.

Učebnice, literatura.

Na zkoušku si vystačíte s již zmiňovanými skripty Dermatovenerologie (Pizinger). Jsou hodně stručná, bez obrázků, ale ke zkouškovým otázkám dostačující.

Já osobně jsem ale investovala i do Dermatovenerologie (Štork). Jedná se o učebnici rozsáhlou, pro zkoušku zbytečně podrobnou, ale co je důležité - jsou v ní barevné obrázky všech nemocí. Každý pojem jsem si v této učebnici vyhledala a do skript vpisovala, na jaké stránce obrázek najdu a pak se mi to mnohem lépe učilo, když jsem si to dokázala představit i ve skutečnosti. U zkoušky si pak stačilo vybavit obrázek a klinický nález šlo pak mnohem snadněji popsat, než kdybych se ho učila jen zpaměti ze skript.

-----

P.S. Vím, že jsem ostuda. Slibovala jsem, že až budu mít volno, budou články častěji a přitom "skutek utek". Ono to je ale tím, že to vzácné a těžce vydřené volno trávím teď těmi věcmi a s těmi lidmi, na které jsem neměla během roku čas a na počítač moc nechodím.