Imunologie

Z imunologie mělo dost studentů (včetně mě) docela strach. Po absolvování zkoušky však musím uznat, že náš strach byl naprosto neoprávněný. Imunologie sice rozhodně nepatří mezi jednoduché předměty a místy se může zdát ne úplně zajímavá, ale látky k naučení není moc a opravdu to není nic strašného, vyhazuje se pouze minimálně.

Výuka.

Skládá se z povinných praktických cvičení a nepovinných přednášek. Předmět je jen jednosemestrový a je zakončen zkouškou, za kterou dostanete dva kredity (což dle mého názoru moc neodpovídá - když si vezmete, že to je jako dva tělocviky!). 

Přednášky.

Přednášky se konají jednou týdně ve středu odpoledne v posluchárně Pavlovova ústavu a probírají se během nich jednotlivé otázky ke zkoušce. Veškeré přednášky jsou dostupné na stránkách ústavu.

Praktická cvičení.

Konají se jen jednou za čtrnáct dní. Taktéž prezentace z přednášek si můžete stáhnout na stránkách ústavu. Během semestru (většinou v listopadu) se píše jeden test z toho, co bylo až doposud probráno na přednáškách a praktikách (je to cca 6 přednášek). V testu máte na výběr čtyři možnosti, přičemž může být správně jedna nebo i všechny čtyři. Doporučuji se na něj připravovat z vytažených otázek, cca 90% otázek v testu je stejných. Mně osobně nepřišel nijak zvlášť těžký. Co jsem tak slyšela, neudělalo ho vždy okolo 3 - 5 lidí z každé skupiny.

Abyste test splnili, je třeba mít alespoň 90 bodů ze 120. Pokud test napíšete, žádné další zkoušení vás již nečeká a na konci semestru dostanete rovnou zápočet. Jestliže však budete neúspěšní, musíte psát ještě jeden test v zápočtovém týdnu. Pravidla jsou stejná jako u prvního testu, jen už tady jsou otázky z veškeré látky a ne jen z vybraných přednášek.

Praktika se konají ve FN Lochotín, vchod C.

Zkouška.

Zkouška se koná opět ve FN Lochotín, vchod C, 3. NP a skládá ze dvou částí - počítačového testu a ústní zkoušky. Počítačový test, příprava na potítku i ústní zkouška probíhají pořád v té samé místnosti, což může být výhoda - stačí poslouchat, co zkoušený student říká a třeba něco využijete v testu nebo v přípravě na ústní. 

Počítačový test  - probíhá na starých počítačích, mezi otázkami se pohybujete pomocí kláves PgUp a PgDn, správnou odpověď označíte stiskem příslušného tlačítka (abcd). Správně může být nula až všechny čtyři odpovědi, já osobně jsem však otázku, kde by nebyla ani jedna odpověď správně, neměla. Pokud úspěšně splníte test, pokračujete ihned ústní zkouškou. Opět vás odkazuji na vytažené testové otázky.

Ústní část - taháte si dvě otázky, jednu z obecné imunologie a jednu z imunopatologie. Zkoušení je u každého různé - někdo zkouší i víc jak půl hodiny, někdo vám zase položí jednu dvě doplňující otázky a jste hotovi. U mě probíhala zkouška tak, že mě nechali mluvit, pak se zeptali na pár věcí a mohla jsem jít. Co jsem tak poslouchala zkoušení ostatních studentů, doplňující otázky od zkoušejících se opravdu týkaly pouze základních věcí, žádné záludnosti. Pokud vás z ústní části vyhodí, je nutné opět znovu absolvovat i test.

Doba potřebná k naučení na zkoušku: 10 dní (čas je pouze orientační, píšu podle toho, jak dlouho jsem se cca učila já)

Termíny.

Byly dva předtermíny v zápočtovém týdnu (úterý a čtvrtek) a poté 1 - 2 termíny každý týden.

Učebnice, literatura.

Při učení na zkoušku doporučuji vypracované otázky, které kolují mezi studenty. Jsou stručné, výstižné, dobře zpracované a najdete tam opravdu vše podstatné. Někomu ale nemusí vyhovovat to, že informace jsou zde psané pouze v bodech, nikoliv v celých větách, pokud tedy dané látce příliš nerozumíte, určitě si k tomu otevřete učebnici.

Skvělá učebnice je Základy imunologie od autorů Hořejší, Bartůňková. Nenajdete zde ale vše (např. imunologické metody a většinu imunopatologie, které je nutné si doplnit z přednášek či zpracovaných otázek).

Také si stáhněte dvoje skripta z Mefanetu. A rozhodně si projděte prezentace z praktik a přednášek. Jsou dělané přesně podle seznamu otázek ke zkoušce.