Jak vyzrát na zkoušky?

Bylo by super, kdyby existoval zaručený návod na to, jak úspěšně složit zkoušku - ale nic takového samozřejmě není. V tomto článku bych vám ráda poradila, jak se na zkoušky co nejlépe připravit, čeho se vyvarovat a co naopak určitě udělat. Neříkám, že vám to zajistí, že zkoušku uděláte, ale možná vám tyto rady vaše šance u zkoušky alespoň o něco zvýší. 

PŘED ZKOUŠKOU:

Co dělat

» Učte se s předstihem. Zní to sice jako klišé, ale je to tak. Ideální je začit co nejdřív, učit se po menších částech a ne na to dlouho kašlat a pak se všechno snažit naučit na poslední chvíli. Hlavně u předmětů, kde se nepíší průběžné testy, je docela nutné dokopat se k učení už během roku.

» Dostatečně spěte. Ideálně tak alespoň 7 - 8 hodin denně. Když se učíte dlouho do noci a vidíte, že vám to už prostě nemyslí, radši si jděte lehnout a ráno vstaňte o něco dřív. Je důležité být pořádně odpočatý, ono i to učení vám pak půjde snadněji.

» Udělejte si plán. Alespoň zhruba si rozvrhněte, kolik toho chcete denně udělat. Podívejte se do kalendáře a naplánujte si, kolik času strávíte prvním učením, kolik opakováním a podobně. Plán dodržujte.  A co je ještě důležitější - udělat si plán reálný. Neklaďte si na sebe příliš vysoké nároky, které pak stejně nedokážete splnit.

» Mezi učením si dávejte pravidelně přestávky a jděte se projít, za kamarády, zacvičte si.

Co nedělat

» Nevěřte ostatním, že se neučí. Lžou. Alespoň většina určitě.

» Nestresujte se těmi, kdo už na zkoušce byli a tvrdí, že je zkoušející schválně potápěl nebo je vyhodil za maličkost. Třeba to je pravda a třeba si jen nechtějí přiznat, že to prostě fakt neuměli a hází to na vyučujícího. Vy jste u toho nebyli a proto nevíte, co tam (ne)předvedli, takže se tím nenechte zbytečně vynervovat.

» Zároveň ale ani nespoléhejte příliš na to, když vám někdo tvrdí, jaká to byla pohoda. Mohl mít štěstí na dobrého zkoušejícího, mohl si vytáhnout dobré otázky nebo to prostě mohl opravdu perfektně umět. To ale neznamená, že to tak bude i u vás a nemusíte se tedy na zkoušku tolik učit.

BĚHEM ZKOUŠKY:

Co dělat

» Všechny, které potkáte, zdravte.

Dobrý dojem je velice důležitý.

» Ani na úsměv nezapomínejte.

» Na potítku si napište stručnou osnovu pokrývající celé příslušné téma ke každé otázce, co jste si vytáhli, a teprve potom se ve zbývajícím čase k daným otázkám rozepište víc. Nemůže se vám pak stát, že vás zavolají na ústní a vy sice budete mít jednu otázku vypsanou od A do Z, ale ke druhé nebude mít nic.

» Při ústním zkoušení přitakávejte zkoušejícímu, když vám něco vysvětluje. Ale zase nepřehánějte 

» Snažte se mluvit hlavně o tom, co umíte a v čem jste si jisti. Pokud jste s něčím na štíru a zkoušející se na to přímo nezeptá, nezmiňujte to ani okrajově.

» Mluvte srozumitelně a souvisle, ne příliš rychle. Vysvětlujte cizí slova (... a mezi klinické příznaky patří například nauzea, což je nevolnost, a dysfagie, což znamená potíže při polykání ...). Udržujte s vyučujícím oční kontakt. Neodbíhejte od jednoho tématu k druhému.

» Přemýšlejte, než něco řeknete. Když vám zkoušející položí otázku, radši se chvilku zamyslete a teprve potom odpovídejte. Je to lepší, než odpovídat ihned a pak plácnout nějakou hloupost.

» Uvažujte nahlas. Většina zkoušejících to má ráda a vidí, že třebaže možná neznáte odpověď na jeho otázku, alespoň se nad tím umíte zamyslet a s jeho pomocí se ke správné odpovědi často i dopracujete. I když absolutně nevíte, jaká by mohla být správná odpověď, shrňte alespoň nahlas, co o jeho dotazu víte a snažte se z toho vyvodit závěr.

» Věřte si. Učili jste se to, strávili jste s tím spoustu času, takže to teď určitě uděláte. Buďte zdravě sebevědomí, ale zároveň i pokorní. 

Co nedělat

» Nebuďte nervózní. Lehko se to říká, hůř dělá. Ale je to přece jenom zkouška. 

» Nepanikařte, když jste si vytáhli zrovna to, co jste se nejméně naučili. Naproti tomu si zachovejte klid a snažte se rozpomenout na co nejvíc věcí o daném tématu. Pokud jste se na to úplně nevykašlali, určitě si alespoň na něco málo vzpomenete a ke zbytku vás může navést zkoušející.

» Nesnažte se hrát na city. Tím myslím jako pláč a podobně. Zkoušejícího tím akorát ještě víc naštvete a nemyslím si, že by vám někdo zkoušku dal jen z lístosti. Uvědomte si, že jste budoucí lékaři, kteří budou muset řešit a ocitat se v mnohem stresovějších a náročnějších situacích. Když někoho rozhodí něco tak obyčejného, jako je zkouška, jak pak zvládne záchranu života jiného člověka?

» Nepoužívejte mobil. Ani třeba na to, abyste se podívali, kolik je hodin. Nedělá to dobrý dojem a pravděpodobně by vás mohli za to ze zkoušky vyloučit.

» Nedohadujte se se zkoušejícím a to ani v případě, kdy jste si jisti, že máte pravdu vy. Ničeho tím nedosáhnete. 

» Neodvádějte příliš okatě řeč od toho, co moc neumíte. Zkoušející to pozná a tím spíš se vás na to bude vyptávat.

» Nechoďte na zkoušku primárně s tím, že ji neuděláte. Je to přece hloupost a ovlivní to celý váš další průběh zkoušky.

PO ZKOUŠCE:

neúspěšně složené

» Po zkoušce se na zkoušejícího usmějte, poděkujte mu a pozdravte. Příště ho můžete mít zase. A v 99% to není chyba zkoušejících, že student zkoušku neudělal.

» Nevzdávejte se. Kvůli jedné nepovedené zkoušce se svět nezboří.

» Dejte si pár dní pauzu a pak se na to vrhněte znovu. Uvidíte, že teď už to půjde mnohem lépe a zkoušku uděláte jako nic.

úspěšně složené

» Užívejte si zaslouženého volna!!!