Patologie

28. červenec 2014 | 12.42 |

Třebaže je patologie považována za nejtěžší předmět třetího ročníku, já na ni vzpomínám velice ráda a moc mě bavila. Vůbec mi nepřišla tak strašná jako třeba fyziologie. Množství látky, které se musíte pro úspěšné složení zkoušky naučit, je skutečně obrovské - možná největší doposud. Ale konečně se už učíte o něčem, co skutečně využijete. Patologie, stejně jako anatomie, je základ všeho. 

Výuka.

Patologie je vyučována v zimním i letním semestru 3. ročníku a jedná se, jak už jsem psala, o hlavní předmět. Je ukončena zkouškou a ohodnocena 17 kredity.

Přednášky.

Přednášky jsou nepovinné, ale doporučuji na ně chodit - konkrétně považuji za nejkvalitnější přednášky doc. Dauma a MUDr. Hadravské. V zimním semestru se konají ve čtvrtek odpoledne a pátek ráno, v letním zase ve středu odpoledne a opět v pátek ráno. Velikou výhodou je, že většina přednášek je dostupná on-line (viz. odkazy níže). Přednášky probíhají v Šiklově ústavu patologie.

Praktická cvičení.

Probíhají jednou týdně, vždycky dvě skupiny dohromady, v praktikárně Šiklova ústavu. Během praktik probíráte jednotlivé mikroskopické preparáty, občas se jdete kouknout do muzea a nebo přímo na pitevnu, pokud je k dispozici tělo. Důrazně doporučuji na ně chodit, právě kvůli preparátům a muzeu. Máte možnost si je pořádně prohlédnout a nakoukat je a dozvíte se záchytné body, pomocí nichž od sebe jednotlivé preparáty rozpoznat. A preparáty v muzeu si lze prohlédnout pouze během těch několika málo praktik, kdy vás tam vyučující vezme.

Na praktikách se nepíšou žádné testy. V letním semestru sice dostanete zápočet až po zkoušení v muzeu, které je již součástí zkoušky, ale i kdybyste neřekli ani slovo a dostali 0 bodů, zápočet vám zapíší tak jako tak, jen půjdete s málo body ke zkoušce.

Zkouška.

Na rovinu - je obtížná a to hodně. Vše ale záleží jen a jen na vás, kdy se začnete učit. Protože se nepíšou testy, nejste během roku nuceni si patologii otevřít, ale opravdu doporučuji s učením začít co nejdřív. Toho učení je tolik, že otevřít si patologii poprvé dva týdny před zkouškou a myslet si, že se stihnete vše naučit, je nesmysl.

Zkouška se skládá ze čtyř částí - makroskopické zkoušky, počítačového testu, mikroskopické zkoušky a ústní zkoušky. Během každé části získáváte body, podle nichž se poté odvíjí celková známka. Ne každý ale na body kouká - i když se vám moc nevyvede test a pak ale zaperlíte u ústní, máte pořád šanci získat pěknou známku. Ale samozřejmě to platí i naopak - můžete mít plný počet bodů z testu a pak u ústní nevědět nějakou základní věc, a pak jsou vám body k ničemu.

Na body se většinou kouká jenom tehdy, když se vyučující rozhoduje, jakou známku vám dát, i když někdo zase naopak body přesně sčítá pokaždé a podle toho pak dá známku. Asi takhle - snažte se nahrabat si co nejvíc bodů a k ústní jít s nějakým pěkným číslem, přece jen to vypadá lépe.

Makroskopická zkouška - probíhá ještě během semestru, většinou v zápočtový týden (můžete se ale domluvit i na zkoušení o týden dřív). Zkoušející vás vezme do muzea a další průběh zkoušky záleží již čistě na každém zkoušejícím. Někdo před vás položí jeden preparát, někdo vám jich dá k popisu pět. Někomu stačí preparát jen určit, někdo zase vyžaduje i další informace a klade vám doplňující otázky. Podle vašeho výkonu vás ohodnotí maximálně 10 body. Samozřejmě je možné získat i nulu, ale to se stává jen výjimečně. Všeobecně se ví o tom, který zkoušející vyžaduje po svých studentech jen základní znalosti a který se naopak hodně ptá a nespokojí se jen s určením jednoho preparátu a u zkoušky se na to přihlíží.

Počítačový test - píše se na počítačích na děkanátu a skládá se z 60 otázek. Pro úspěšné složení testu je nutné mít alespoň 43 bodů z 60. Je jen jedna správná odpověď, takže i když nevíte, můžete si zkusit alespoň tipnout. Co mě překvapilo, že úspěšnost u testu je pouze 30%. Nevím - mně zase tak těžký nepřišel. Doporučuji si projít vytažené testové otázky, já jich v testu pár měla a věřte, že se vám bude hodit každý bod navíc. Pokud v testu neuspějete, ztrácíte termín a zkouška pro vás tento den končí. Příště ho již nepíšete a pokračujete rovnou další částí zkoušky - nejdříve však za dva týdny. Test si tedy nelze zpětně opravit a proto asi není úplně nejlepší nápad jít ho jen tak zkusit, protože pak půjdete k ústní zkoušce s málo body. Po testu, ať už úspěšném či neúspěšném, jedete na Šiklův ústav a v kanceláři se necháte zapsat na další část zkoušky. Úspěšní studenti pokračují v následujícím dnu, popř. v průběhu následujícího týdne, pokud je hodně studentů, a neúspěšní se mohou nechat zapsat na jakýkoliv termín, nejdříve však za dva týdny. A platí, že kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Mikroskopická zkouška - taháte si dva preparáty, které máte správně určit a popsat. Zde, stejně jako v muzeu, opět záleží na tom, kdo vás zkouší. Nezoufejte, když se vám nepodaří preparát na poprvé správně poznat - většina zkoušejících vám klade doplňující otázky a pak vám dá pár bodů alespoň za to. Opět je možné získat 0 až 10 bodů. Preparáty si můžete prohlédnout na internetu, ale z vlastní zkušenosti říkám, že ty internetové se těm zkouškovým příliš nepodobají. Zároveň máte možnost si jít všechny preparáty během zkouškového a posledních pár týdnů v letním semestru vypůjčit a sami si je v klidu prohlédnout. Preparáty se půjčují od pondělí do pátku od 7,00 do 14,00 hodin, po domluvě i déle, v 1. patře v kanceláři biopsie.

Ústní část - poslední část zkoušky, ze které můžete dostat maximálně 30 bodů. Taháte si celkem tři otázky - po jedné z obecné patologie, speciální patologie a z onkologie. Každou otázku si taháte zvlášť, nejsou předem dané kombinace, jako to bylo dříve u většiny předmětů. Po vytažení otázek vám je zkoušející zkontroluje a pokud jsou si třeba hodně podobné, nebo byly už hodněkrát zkoušeny, musíte si vytáhnout nové. Na přípravu je celkem dost času, okolo půl hodiny. Příprava i zkoušení probíhá u jednoho stolu, kdy se cca 4 lidi připravují a jeden je zkoušen.

No a nějaké rady k ústní zkoušce:

  • Během přípravy na potítku si napište osnovu a podle té potom mluvte, nepřeskakujte od jednoho k druhému, váš přednes musí mít řád. Vždycky začněte nějakým úvodem. Příklad: vytáhnete si Nádory štítné žlázy. Tak začnete: Nádory ŠŽ dělíme na benigní a maligní. Mezi benigní patří folikulární adenom, mezi maligní zase folikulární ca, papilární ca, nediferencovaný ca a medulární ca. Poté již můžete začít popisovat jednotlivé typy, ale ten úvod (byť jen kratičký) je velice důležitý. Je pak vidět, že máte o dané problematice přehled a vaše znalosti jsou uspořádané.
  • Dále - odpovídejte jen na to, na co se vás ptají, popř. jen na věci v rámci vaší otázky. Nesnažte se odvádět řeč jinam. Neokecávejte. Radši toho řekněte méně, než zbytečně mluvit naprázdno a o ničem. Říkejte fakta a ne jen prázdná slova a obecné kecy - ty nikoho nezajímají. Patologie není zkouška, ve které je nutné toho říct co nejvíc, vámi podaný výklad může být klidně krátký, ale musí obsahovat vše důležité.
  • Mluvte jen o tom, čemu opravdu rozumíte a v čem jste si jisti. Pokud víte např. ještě nějaké další informace, ale jsou kusé a neuspořádané, radši o nich vůbec nemluvte, pokud na ně nejste vyloženě tázáni. Zkoušející se jich pak může chytit a rozvíjet je dál a vy se do toho akorát zamotáte. Používejte co nejvíc odborných termínů, ale musíte je vždycky umět i vysvětlit.
  • Nebuďte nervózní. Vím, že je to těžké - tak to ale aspoň na sobě nedávejte znát. 
  • Mikroskopický obraz není tak důležitý. Spíš znát makro a klinické příznaky.

Pokud u ústní části selžete, hlásíte se na sekretariátu na opravný termín, nejdříve můžete jít za 14 dní. Opakujete již jen ústní část, všechny ostatní části zkoušky jsou vám uznány.

U zkoušky toho chtějí opravdu hodně, zkoušející jsou přísní, ale hodní. Nevyhodí vás za nic, co není podstatné, ale ani vám nic nedají zadarmo. Musí vědět, že vy to víte - a věřte mi, poznají, kdy se daný člověk opravdu nenaučil a kdy jen třeba hraje roli nervozita a stres. Co považuji za nejdůležitější, všichni tři zkoušející jsou spravedliví a fér. Celkově Šiklův ústav patologie nejen ve smyslu zkoušky, ale i výuce, dostupnosti materiálů, informovanosti studentů apod., hodnotím velice pozitivně a považuji ho za jeden z nejlepších a nejlépe připravených.

Doba potřebná k naučení na zkoušku: cca tři týdny, přičemž jsem se ale učila už i během semestru a všechno měla už jednou projeté nebo alespoň přečtené (čas je pouze orientační, píšu podle toho, jak dlouho jsem se cca učila já)

Termíny.

Termíny byly dva na konci května a poté jeden každý týden v červnu. V červenci opět po dvou termínech a v srpnu jeden. Tyto termíny jsou pro PC test, takže nejpozději v poslední srpnový termín musíte mít napsaný test! Pokud se hlásíte už jen na ústní část, zkouší se v tom týdnu, kdy se píšou testy.

Učebnice, literatura.

Na obecnou patologii doporučuji učebnici Obecná patologie (Mačák). Pozor, abyste si nezakoupili místo toho knížku Patologie (Mačák, Mačáková), která je ale pro bakaláře a absolutně nedostačující! Další variantou je Obecná patologie (Povýšil), já osobně kombinovala obě, ale upřednostňovala jsem spíše Mačáka.

Na speciální patologii potřebujete knihu Speciální patologie (Povýšil), popř. ve formě starších třídílných skript Speciální patologie I. - III. (Povýšil a kolektiv autorů), kde ale nějaké okruhy nejsou příliš šťastně zpracovány (je to ale jen tak cca 10% knihy).

Na onkologii opět Speciální patologie od Povýšila, přičemž takový ten úvod k nádorům je dobře zpracován v Obecné patologii od Mačáka.

Dobrým zdrojem ke zkoušce jsou dále přednášky a různé další materiály na stránkách ústavu - tady a tady (zde potřebujete heslo, které vám sdělí na úvodní přednášce z patologie).

Při učení na mikro zkoušku jistě využijete tento odkaz.

A velice užitečný je také patologický blog, kde naleznete informace ke zkoušce, doplňující materiály a možnost zeptat se na cokoliv ohledně patologie v off-topic diskuzi, popřípadě se můžete ptát v komentáři přímo pod daným článkem.

 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře