Moje příprava na zkoušku

Před nějakou dobou mi přišla otázka, jak probíhá moje příprava na zkoušku. Téma to je docela zajímavé a proto jsem se rozhodla sepsat článek s mým systémem učení, mohu-li to tak nazvat, který jsem si postupně během 4 let na medicíně vypracovala a který uplatňuji před každou zkouškou.

Ono samozřejmě taky záleží na tom, o jakou zkoušku se jedná - rozhodně nejde srovnávat příprava např. na psychologii s patologií - ale takové ty základní body dodržuji vždy. V tomto článku se zaměřím spíše na přípravu na těžší zkoušku - jako příklad mi poslouží třeba zrovna ta patologie. U těch lehčích je to ostatně dost podobné, jen je třeba čas nutný na naučení o hodně zkrátit . A zase u předmětů, jako je anatomie a fyziologie, mi stačilo také času méně, protože jsem se je učila po celý rok, kdežto s patologií jsem začínala od píky. 

Ještě před samotnou přípravou na zkoušku se vždycky dostatečně předem kouknu do diáře a naplánuji si, kolik tak času budu na naučení potřebovat a kdy se tím pádem začnu učit. Celkovou přípravu si dělím do tří částí - první je příprava na učení, druhou je samotné učení a jako poslední následuje opakování. Takže si třeba naplánuji - zkouška bude na začátku června, tím pádem do konce března mít hotovou přípravu, do půlky května se vše poprvé naučit a zhruba dva týdny si nechat na opakování. 

Taky je samozřejmě rozdíl, zda se učíte o zkouškovém, nebo při běžném chození do školy, kdy toho samozřejmě uděláte mnohem méně a některé dny dokonce vůbec nic, navíc je třeba se ještě učit na zápočty, testy apod. Teď už ale k jednotlivým částem.

Cílem PŘÍPRAVY je to, abych pak až dojdu k druhé části, tzn. k učení, měla vše nachystané a připravené a mohla opravdu jen sednout a učit se bez zbytečného hledání v sešitech a učebnicích. To znamená, že během této části si

• tisknu veškeré materiály či vypracované otázky, které budu potřebovat
• proberu a protřídím poznámky z hodin a přednášek
• vytisknu seznam otázek a jedu otázku po otázce - každou si vyhledám v učebnici, poznamenám si stranu, kde ji pak najdu a pokud v učebnici ani v žádných jiných materiálech není, sama si k ní něco najdu a vytisknu
• vše si barevně podtrhám

Tato část zabere poměrně dost času, zvlášť, když při tom chodím do školy, proto si na ní vyhrazuji dostatečně dlouhou dobu. Nemám ani moc problém se k tomu donutit, protože sice je to práce do školy, ale můžu při tom třeba poslouchat hudbu, jedním okem sledovat televizi nebo si přípravu vytáhnout třeba i během jízdy vlakem, na nezajímavé přednášce apod.

, protože na ní nepotřebuji žádný zvláštní klid.

Jakmile mám tedy každou otázku vyhledanou a připravenou, přichází na řadu samotné UČENÍ. Jedu podle seznamu otázek, učím se jednu po druhé a postupně si je odškrtávám. Když chodím do školy, udělám někdy třeba jen dvě denně, o volných dnech to jde samozřejmě lépe.

Během zkouškového dodržuji určitá pravidla. Musím mít pravidelný režim, protože jinak bych zbytečně moc času proflákala. A jak vypadá takový můj běžný učící den?

Vstávám většinou tak kolem 8. hodiny. Každé ráno si vypracuji plán, kolik toho musím během dnešního dne zvládnout a postupně si jednotlivé body odškrtávám - pokud mám udělat za den určitý počet otázek, snažím se mít minimálně 1/3 hotovou do oběda, minimálně 2/3 do večeře a ten zbytek musím dodělat po večeři do té doby, než jdu spát. V lepším případě je toho už jen málo, v horším je to ta poslední 1/3 (to bývá častěji).

Začínám se učit hned jak vstanu, kdy mi to jde nejlépe, a snídani si dám až během dopoledne. Na oběd si dávám dvouhodinovou pauzu. Zdá se to jako dlouhá doba, ale uteče to jako nic! Během tohoto volna ale moc nečtu ani nekoukám na TV, protože už tak mám oči unavené z neustáleho koukání do učebnice. Místo toho se jdu radši projít ven - to se snažím alespoň obden a alespoň na chvilku.

Po každé cca hodině učení si dovolím pár minut pauzy - dám si něco k jídlu, napíšu kamarádům, kouknu se na internet či FB...  Když jsem během dne hodně unavená, radši si jdu na půlhodiny lehnout, než se trápit s učením a stejně si pak nic nepamatovat. Spát chodím kolem půlnoci. Občas bych se potřebovala učit déle, ale stejně pak zjistím, že to nemá smysl.

Na začátku mám tento režim samozřejmě volnější, ale s blížícím se datem zkoušky se stává přísnější a přísnější - poslední dny před zkouškou si o dvouhodinové pauze na oběd můžu nechat leda zdát.

No a jakmile mám hotové všechny otázky, zbývá už jen OPAKOVÁNÍ. To musím stihnout alespoň dvakrát, takže před zkouškou mám (až na výjimky) všechny otázky minimálně třikrát projeté.  Pravidlo trojího učení dodržuji vždy. Více mi vyhovuje se učit rychleji a ne třeba tak dobře, ale zato si látku stihnout projet víckrát, než se učit pomaleji a důkladněji, ale jen jednou. 

Pokud mám na opakování vyhrazené dva týdny, cca 10 dní strávím druhým učením a poslední 4 dny třetím.

Jestliže mám k dispozici vytažené testy, vždy se je učím a taktéž si je alespoň třikrát projdu. Neztrácím tím však čas během dne, ale sednu na ně až večer, kdy už se mi nové otázky učit nechtějí, ale učit se testy není tak náročné. Stejně tak např. recepty na farmakologii, mikroskopické preparáty z patologie, šití na patfyz a jiné, menší části zkoušky, jsem pokaždé dělala až večer - hlavní část dne jsem se věnovala ústní, která mi přijde nejdůležitější a je toho samozřejmě nejvíc.

Den před zkouškou je krizový, učím se dlouho do noci, ale pokaždé končím tak, abych v noci naspala minimálně tři hodiny. Pokud je zkouška až déle - např. farmakologie začínala až v 11 - ještě si dopoledne projíždím testy apod., na ústní se už nekoukám (to by se ani nedalo za pár hodin zvládnout). Na zkoušku si s sebou beru hlavně nějaký sladký nápoj nebo džus, jídlo ne, nikdy na něj nemám chuť.

Někdy jdete jeden den na test a na ústní třeba až druhý, třetí den po tom. Já osobně nedokážu pak již nic nedělat, i když vím, že už se toho moc nenaučím, ale to poslední odpoledne si podle možností alespoň rychle pročtu nebo jen očima přejedu všechny otázky. Asi už to moc význam nemá a nejsem si jistá, zda to není spíš víc ke škodě než k užitku, ale prostě nedokážu jen tak sedět.

Tak takhle nějak vypadá moje příprava ke zkoušce, někdo to má možná podobné, někdo zase úplně jiné. Snad vám tento článek alespoň trochu pomohl.