Fyziologie

Fyziologie je stěžejní předmět (a největší strašák) druhého ročníku a možná i celé medicíny. Množství látky k naučení je opravdu veliké a ne všechna témata jsou dobře pochopitelná (např. kardiovaskulární systém a EKG je opravdový zabiják). Bohužel ne všichni zkoušející jsou ale natolik chápaví a vyhazuje se i za maličkosti. Ale zvládnout se to dá! 

Výuka.

Fyziologie je vyučována v zimním i letním semestru a výuka se skládá z povinných praktických cvičení a nepovinných přednášek. Předmět je ohodnocen 22 kredity, což je nejvíce za celých 6 let studia.

Přednášky.

Přednáší se v posluchárně Pavlovova ústavu. V zimním semestru jsou přednášky dvakrát týdně - ve středu kolem poledne a v pátek brzy ráno, v letním jsou už dokonce třikrát - v úterý v podvečer, ve středu odpoledne a opět v pátek brzy ráno. Probere se toho opravdu hodně a osobně doporučuji je navštěvovat. Na přednáškách uslyšíte věci, které v žádné učebnici nenajdete a u zkoušky jsou požadovány. Většina témat ke zkoušce jsou dělaná přesně podle přednášek, takže je dobré vědět, o čem v dané otázce mluvit a co je důležité.

Praktická cvičení.

Probíhají na ústavu fyziologie a účast je nutná stoprocentní. Každý semestr se proberou tři tematické bloky a každý je zakončen počítačovým testem. Ve školním roce 2012/2013 byla probírána tato témata: krev, vzrušivé tkáně, dýchání v zimním a kardiovaskulární systém, gastrointestinální trakt a smysly v letním semestru. Témata jsou čas od času měněna, proto nevím, jak to bude tento a následující roky.

Při praktických cvičeních děláte pokusy sami na sobě, pracujete s počítačem, měříte nejrůznější parametry. Vše pak musíte zaznamenat do protokolu a odpovědět na doplňující otázky, tento protokol si nechat na konci hodiny zkontrolovat a podepsat a údajně pak všechny protokoly donést ke zkoušce (po nás ho ale u zkoušky nikdo nechtěl).

Jak jsem již psala, po každém okruhu následuje test. Píšete ho v učebnách na počítačích, vždycky je 20 otázek a jen jedna správná odpověď. Logicky je celkem 20 bodů, abyste test úspěšně napsali, potřebujete mít alespoň 15 bodů. Pokud test nevykonáte, můžete jej opakovat v následujícím týdnu, který je vyhrazen právě pro opravy a popř. i pro náhradní praktická cvičení, pokud jste na některém chyběli. Ostatní mají tento týden volno. Jestliže budete neúspěšní i tento týden, další termíny jsou na konci semestru a pak během celého zkouškového ve vypsané dny. Počet pokusů na testy není omezen, avšak každý lze psát pouze s odstupem jednoho týdne.

Vřele doporučuji si před každým testem projít vytažené otázky (seženete od starších studentů či na lfp-studiu).

Opakují se stále a stále dokola ty samé již po spoustu let.

Krev - jedná se o první a nejlehčí okruh. Během praktik dokonce zjistíte, jakou krevní skupinu máte.   Na praktika jsou vyhrazeny 3 týdny a poté se píše test. Je poměrně jednoduchý, nic zákeřného nebo nepochopitelného tam není. Učebnice: Lékařská fyziologie - Trojan.

Vzrušivé tkáně - druhý a již poměrně méně zajímavý okruh. Většinu praktik pracujete s počítačem a asi nikdo z nás dosud nechápe, jak přesně se program, ve kterém různá měření provádíte, ovládá.   Opět po třech týdnech píšete test, není to sice už jako krev, ale pořád se to celkem dá. Učebnice: Obecná fyziologie vzrušivých tkání - Pučelík.

Dýchání - náplní těchto praktik je většinou měření nejrůznějších plicních objemů a kapacit. Jsou jim vyhrazeny dva týdny a po Vánocích se píše test. Troufám si ho považovat za poměrně těžký, úspěšnost byla cca 50%. Učebnice: Fyziologie dýchání - Slavíková.

Kardiovaskulární systém a krevní oběh - asi nejnezajímavější a nejtěžší praktika i test (alespoň z mého pohledu). Jsou jim opět věnovány dva týdny a většinu času si měříte EKG apod. Test je opravdu těžký. Učebnice: Vybrané kapitoly z fyziologie kardiovaskulárního systému - Pučelík (na kardiovaskulár) a Lékařská fyziologie - Kittnar (na krevní oběh).

GIT - poměrně zajímavá a oddechová praktika. Budete stanovovat a hodnotit jídelníčky, počítat bazální metabolismus, denní výdej a příjem kalorií... Tentokrát jsou praktikům vyhrazeny tři týdny. Test je poměrně jednoduchý, téměř nikdo s ním neměl problém a 90% lidí ho napsalo. Jedinou nevýhodou je to, že náš ročník byl teprve druhý v pořadí, kdy se test z GITu psal, nebyly tedy k dispozici žádné vytažené testy, ale i tak to šlo napsat. Učebnice: Fyziologie gastrointestinálního traktu - Švíglerová.

Smysly - jak se říká, to nejlepší na konec.  Praktika byla zábavná, zajímavá a test velice jednoduchý. Budete si zkoušet pokusy na veškeré své smysly, např. kde na jazyku poznáte jakou chuť, určovat látky podle čichu, měřit si své zorné pole, blízký a vzdálený bod a trénovat i svou paměť. Smyslům se budete věnovat po 3 týdny. U testu nebylo výjimkou, že často měli studenti plný počet bodů. Učebnice: Úvod do speciální neurofyziologie - Králíček.  

Poznámka: Tak jsem koukala, že letos je již téma GIT opět nahrazeno tématem Ledviny, stejně jako to bylo dříve. Osobně to považuji za poměrně dobrý nápad, protože téma Ledviny nebylo během praktik vůbec probíráno a mnoho z nás s ním mělo problémy, ani nebylo pořádně z čeho se učit. Aspoň budete mít i možnost vyzkoušet si na toto téma počítačový test. Naproti tomu GIT je tak jednoduchý a srozumitelný, že je zbytečné zabývat se jím během školního roku, toto téma se snadno doučíte sami o zkouškovém. 

Zkouška.

Je velice náročná. Spolu s biochemií v jednom semestru to opravdu není žádná legrace. Pokud někdo opakuje ročník na medicíně, většinou to právě bývá druhák. Sama jsem byla překvapená, kolik lidí letos musí opakovat. Jinak se připravte na to, že každoročně se novým druhákům na úvodní hodině i přednášce předvádí prezentace na téma "Kolik lidí z letošního třeťáku stále nemá zkoušku z fyziologie" a statistiky jsou opravdu hrozivé. Rozhodně vás tím nechci zastrašit, spíš popostrčit k tomu, abyste s fyziologií začali včas, pečlivě a důkladně se učili na testy a pak i na samotnou zkoušku.

A teď tedy už něco k té zkoušce. Skládá se ze 3 částí - počítačového testu, praktické části a ústní zkoušky. Zajímavostí je, že až do roku 2011/2012 probíhala zkouška z fyziologie tak, že se psal test a poté několikahodinová esej, ústní zkouška vůbec nebyla. Náš ročník byl první, kdy se opět začalo po dlouhé době zkoušet ústně. Prý to je z důvodu, že když byla zkouška jen písemně, hrozně studentů opakovalo ročník, ale nejsem si vůbec jistá, jestli zavedení ústní zkoušky něčemu pomohlo.

Počítačový test - píše se na děkanátě a otázky se vybírají ze stejného souboru, jako k dílčím testům během roku. Znovu připomínám, projděte si vytažené testy, vyplatí se to! Test má 54 otázek a pro postup k další části zkoušky je nutné mít alespoň 38 bodů. U každé otázky jsou 4 možnosti a vždy je jen jedna správná. Testy se píšou v pátek a pokud v něm uspějete, pokračujete v následujícím týdnu ústní zkouškou. V případě neúspěchu můžete test opakovat další týden, počet pokusů není omezen a neztrácíte ani termín. Jakmile máte test jednou napsaný, i v případě neúspěchu u ústní zkoušky ho už nemusíte opakovat.

V pátek odpoledne vám na e-mail přijde přesný rozpis, na jaký den a na jakou hodinu se máte dostavit na ústní zkoušku. V jeden den vždy zkouší dva docenti a na každou hodinu je napsáno osm studentů. Platí, že první čtveřici si většinou bere ten první, nejobávanější zkoušející, pokud ten den zkouší (určitě víte, koho mám na mysli) a druhou čtveřici si bere ten mírnější - do druhé čtveřice jsou zařazeni hlavně ti, co jdou už na 2. nebo 3. pokus, cizinci a zubaři. Pokud jdete na zkoušku poprvé, nejste cizinec a studujete všeobecné lékařství, je téměř jisté, že půjdete k prvnímu zkoušejícímu. Na druhou stranu je výhoda, že pokud vás někdo vyhodí, na 99% už k němu nepůjdete - ani tohle ovšem nelze zaručit, protože když je v určitý den na zkoušení jen málo studentů, zkouší jen jeden docent a pak musíte chtě nechtě jít opět k němu.

Praktická část - je současně s ústní částí. Vytáhnete si kombinaci čtyř otázek, kde je jedna praktická a tři teoretické. Praktické se bát nemusíte, všichni zkoušející jsou hodní a nejedná se o nic těžkého, většinou stačí říct pár vět a můžete pokračovat k ústní. Z praktické se nevyhazuje, ale pokud vás vyhodí z ústní, musíte stejně opakovat znova i praktickou část.

Ústní zkouška - vyhazuje se, a to hodně. Jak například v anatomii platilo, že pokud jste udělali test i pitevnu, měli jste zkoušku v kapse, zde u fyziologie zkouška ústní částí teprve začíná. Dokonce bych řekla, že víc jak polovina studentů využila druhého a dokonce i třetího termínu. Odpovídáte celkem na 3 otázky, čas na přípravu na potítku je dostatečně dlouhý. U této zkoušky strašně záleží na tom, ke komu půjdete. Někdo vás bude dusit na maličkostech, někdo zase dokáže menší chyby odpustit - ale žádný zkoušející vám tuto zkoušku nedá zadarmo. Zkoušení je poměrně dlouhé, hodně se ptají, chtějí toho od vás vědět dost.

Velikou výhodou je, že u zkoušky máte k dispozici syllabus - zde je název otázky podtržen a za ním následuje výčet pojmů, které byste měli ve vašem ústním projevu zmínit. Pomůže vám ujasnit si, co vše k dané otázce říci a je pro vás osnovou, čím začít a jak pokračovat dál. Někteří zkoušející trvají na vysvětlení veškerých pojmů a postupují přesně podle osnovy v syllabu a někteří naopak zkouší podle svého. Já velmi ocenila např. i to, že zde jsou vypsané i nejrůznější cizí pojmy, u kterých jsem si nemusela tedy pamatovat přesný název, jen je umět vysvětlit a pak na potítku opsat ze syllabu. Takže při zkoušce, ať už vás zkouší kdokoliv, rozhodně se syllabem pracujte! Mimochodem, v syllabu máte u většiny otázek také vypsané učebnice a přesné strany, ze kterých se danou otázku naučit.

Pokud ústní zkoušku neuděláte a je to z důvodu, že jste to opravdu moc neuměli, ne jen kvůli maličkosti, je lepší jít na další termín až s odstupem alespoň dvou týdnů - za jeden týden se toho moc nedoučíte a zbytečně byste se připravili o jeden termín. A věřte, že ve fyziologii není radno se nechat o termíny připravit jen tak.

Doba potřebná k naučení na zkoušku: zde je to stejné jako u anatomie - platí, že čím víc, tím líp, ale opět bych doporučovala minimálně tři týdny (čas je pouze orientační, píšu podle toho, jak dlouho jsem se cca učila já).

Termíny.

Termíny na test bývají po celé zkouškové vždy v pátek, ústní část je pak další týden zpravidla od pondělka až do čtvrtka, podle počtu studentů. O letních prázdninách není termín žádný. Zkoušet se opět začalo kolem 26. srpna a bylo to stejně jako před prázdninami - každý týden v pátek termín pro test. Pro studenty v prodlouženém zkouškovém období byly vypsány dva termíny v říjnu, avšak přihlásit jste se mohli jen na jeden. Pro dobré studenty byl jeden předtermín na konci května, bylo však nutné mít určitý průměr ze všech testů, už si ale nepamatuji, kolik.

Na každý termín je 100 míst, není tedy o ně nouze. Vždycky máte možnost přihlásit se na ten, který chcete, protože kapacita nebyla nikdy naplněná.

Učebnice, literatura.

Asi v žádném jiném předmětu se nemusíte učit z tolika zdrojů, jako právě ve fyziologii. Myslím, že by nejeden student ocenil jednu souhrnnou učebnici, kde by našel vše podstatné, bohužel ale taková učebnice není a skoro na každý test je nutné se učit z něčeho jiného.

Na první místo bych dala Základy lékařské fyziologie (Trojan). Tato učebnice je již poměrně málo sehnatelná, ale v knihovně vám půjčí starší vydání, které bohatě stačí.

Dále je vhodné si pořídit Základy lékařské fyziologie (Kittnar). Protože učebnice vyšla teprve minulý rok, asi bude poměrně těžké ji sehnat někde levnější použitou, ale některé otázky ze syllabu odkazují přímo na ní. Je pravda, že dost studentů tato učebnice velmi zklamala, rozhodně ji nevyužijete celou, některé kapitoly jsou příliš stručně a nesrozumitelně napsány, ale přesto ji doporučuji, protože ke zkoušce ji alespoň na pár otázek určitě využijete, plus je nutná k testu na Kardiovaskulární systém a krevní oběh (právě na ten oběh).

Učebnice bychom měli, teď skripta. Nezbytná je Obecná fyziologie vzrušivých tkání (Pučelík). Na test i na zkoušku, otázky jsou dělané přímo z nich a skripta jsou poměrně srozumitelně a jasně napsány.

Stejně tak si zkuste sehnat i skripta Vybrané kapitoly z fyziologie kardiovaskulárního systému (Pučelík). Z pro mě neznámého důvodu na ústavu existenci těchto skript popírají a tvrdí, že žádná taková kniha není - ale věřte, že rozhodně byla napsána a dá se sehnat. Opět se hodí k testu i na zkoušku, i když zde se mohou otázky v testu trochu lišit, než jak je to v učebnici popsáno.

Dalšími skripty je Fyziologie dýchání (Slavíková). Minulý rok bylo nové vydání, ale za sebe můžu říct, že je totožné s tím starším a je proto zbytečné utrácet peníze za novou knihu, když vám to starší vydání půjčí v knihovně, popř. ho seženete od jiného studenta. Test je opět dělaný přímo z těchto skript.

Nedávno vydanými skripty je Fyziologie gastrointestinálního traktu (Švíglerová). Jako u předešlých, i zde jsou test i otázky na zkoušku vybírány přímo z nich.

Skripta Úvod do speciální neurofyziologie (Králíček) využijete v průběhu roku na test a poté při učení na zkoušku na CNS, PNS, Smysly a mnoho dalšího. Učebnice je velice pěkně udělaná, srozumitelná, dobře se z ní učí a i informace v ní mi přišly zajímavě podané.

Velice důležitým zdrojem ke zkoušce jsou přednášky. Z přednášek se budete učit na zkoušku kompletně celé Ledviny, Endokrinologii a spoustu dalších věcí. Pokud na přednášky nechodíte, rozhodně si je někde obstarejte, protože věci probírané na přednáškách nenajdete v žádné učebnici. Jsou zde probírány přesně podle syllabu a tak, jak je chtějí slyšet u zkoušky.

No a nemůžu opomenout materiály z OVAVTu a protokoly k jednotlivým tématům. Z těch se budete připravovat hlavně na praktickou část.

Fyziologie je hodně náročná zkouška a množství informací, které musíte dostat do hlavy je obrovské, ale není neudělatelná. Přeji vám hodně štěstí (taky tak s láskou vzpomínáte na tu snadnou anatomii? ), nebojte se a ukažte jim, co umíte!