Ošetřovatelská praxe

Ve druhém ročníku vás - mimo jiné - čeká také ošetřovatelská praxe v nemocnici. Nejčastěji si jí studenti odbývají během letních prázdnin a dostanete za ní 3 kredity. Je to konečně něco jiného než jen nekonečné šprtání teorie - uvidíte, jak to v nemocnici vlastně chodí, poprvé se setkáte se skutečnými pacienty a budete o ně (v rámci možností) pečovat.

Praxe trvá tři týdny a je na vás, na kterém oddělení ji budete vykonávat. Nejvíce se studenti rozhodují mezi gynekologií a chirurgií, potom je také oblíbená interna a pediatrie. Zvolit si však můžete jakékoliv jiné (třeba i méně časté) oddělení, které vás zajímá, vyjma neonatologie. Podmínkou je, aby dané oddělení mělo i lůžkovou část.

Praxi si domlouváte sami. Doporučuji vám si ji zajistit co nejdříve, na některých odděleních netolerují dva studenty současně a tak se vám může stát, že vás odmítnou přijmout, či budete muset praxi vykonávat v jiný termín, než jste původně zamýšleli. Výhodou je samozřejmě zvolit si méně časté oddělení, o které není takový zájem. Ideální doba na to, kdy si začít domlouvat praxi (přece jen to chvíli trvá), je kolem března až dubna.

V 99% případů si studenti domlouvají praxi na letní prázdniny, kdy máte jistotu, že minimálně ty tři povinné týdny na praxi obětovat můžete. Méně časté je, že si studenti praxi odbydou už o zimním zkouškovém a pak mají o letních prázdninách klid. Je to na vás, pokud se cítíte na to, dělat během pěti týdnů zimního zkouškového zkoušky z histologie a topografické anatomie a ještě tři týdny chodit na praxi, jděte do toho. Ale jak jsem již psala, naprostá většina si praxi nechává na červenec a srpen.

Na praxi můžete docházet tři týdny v kuse a nebo si můžete celkovou dobu tří týdnů po týdnech rozdělit do delšího časového úseku. Stejně tak není povinné navštěvovat celou dobu jen jedno oddělení - pokud se nemůžete rozhodnout, na které jít, můžete týden chodit na jedno a další týden na druhé. Samozřejmě to ale znamená dvojnásobné vyřizování a dvoje papírování.

Ještě nesmím zapomenout podotknout, že praxi můžete vykonávat jak v Plzni, tak i v kterémkoliv jiném městě (třeba v tom, které je vašemu bydlišti nejblíže). Hodně lidí radí si praxi dát do nějaké menší nemocnice, kde se vám budou víc věnovat a víc si toho můžete vyzkoušet, ale je jasné, že ne každý tuto možnost má. Já si myslím, že je úplně jedno, jestli budete v malinké nebo naopak obrovské nemocnici - vše je to jen o lidech a vy stejně nebudete dopředu vědět, kdo vás bude mít na starost a zadávat vám práci, kdo se k vám bude chovat pěkně a trpělivě a kdo naopak ne.

Pokud jste se tedy už rozhodli, kde budete praxi vykonávat, napište e-mail na sekretariát vámi zvolené nemocnice - v Plzni se konkrétně o studenty stará paní S. Chabrová (chabrovas@fnplzen.

cz). Pokud chcete jít do FN Plzeň , do zprávy uveďte, z jaké jste fakulty, v jakém termínu byste měli zájem praxi vykonávat a na jakém oddělení. Poté by vám měla p. Chabrová odepsat, zda vrchní sestra tohoto oddělení s vaší praxí souhlasí a pokud ano, současně vám zašle i smlouvu. Jestliže máte zájem o jinou nemocnici, smlouvu si stáhněte ze stránek fakulty.

Smlouvu si 2x vytiskněte a odneste podepsat na studijní oddělení a poté ji doručte zpět k p. Chabrové, popř. k vedení vámi zvolené nemocnice. Smlouvu pak podepíše oprávněný pracovík nemocnice a vaše praxe je tím zajištěna.

Může se stát, že budete potřebovat si praxi vykonat v jiný termín, než jaký máte ve smlouvě - pak je ale nutné buď vytisknout novou smlouvu nebo k ní dopsat dodatek a poté opět nechat podepsat na všech příslušných místech. Praxi můžete vykonávat pouze v termínu uvedeném ve smlouvě, v jiné dny na oddělení být nesmíte.

Jakmile máte smlouvu podepsanou a praxi zajištěnou, je dobré se ještě před začátkem praxe telefonicky nebo e-mailem spojit s vrchní sestrou na vašem oddělení. Domluvte se s ní, kdy má čas a zajděte za ní osobně, aby viděla, kdo jste a popř. si domluvit další podrobnosti ohledně vaší praxe.

Pracovní doba, náplň vaší praxe i vše ostatní je plně v kompetenci vrchní sestry. Někdo například po vás bude vyžadovat i odpolední a dokonce i noční směny, jinému zase bude stačit, když budete chodit na ranní. Někdo po vás bude vyžadovat příchod v 6 hodin ráno, jiný zase až v 8. A někdo vás nechá dělat všechno a jiný vás nechá se jenom dívat a k ničemu vás nepustí. Je to různé. Záleží na dané vrchní sestře a vy stejně dopředu nebudete vědět, co po vás bude chtít ta vaše.

Na stránkách fakulty je ke stažení oficální sylabus, na čem všem se můžete podílet. Patří sem mj. hygienická péče o nemocné, podávání stravy a tekutin, vyprazdňování nemocných, měření fyziologických funkcí, termoregulace, edukace nemocného, komunikace s nemocným, jejich příprava na vyšetření či doprovod, odběr biologického materiálu, měření glykémie, příprava a podávání léků a infuzí, příjem a propuštění pacienta, dezinfekce pomůcek, vedení zdravotnické dokumentace..., ale jak jsem již psala, vše záleží na tom, k čemu vás sestry pustí. Pozor hlavně na to, že nic nemůžete dělat samostatně - vše jen s dohledem, popř. s asistencí sestry!

Jinak práce na oddělení se nemusíte bát. Vše se brzy naučíte a většinou jsou ostatní pracovníci ochotní vám trpělivě ukázat, co a jak. Já osobně jsem vykonávala tyto činnosti - převlékání a stlaní postelí, rozvážení jídla, doprava pacientů na vyšetření, měření tlaku, teploty a glykémie, příprava a roznášení léků, příprava a výměna infuzí, ředění a podávání injekcí, odběr krve, převazy a dezinfekce, zápis do karet pacientů... Dále jsem se chodila dívat na všechny možné zákroky a operace, kde to jenom bylo možné, na vizity a porady doktorů a podobně. Nestyďte se a sami si řekněte, co byste si chtěli zkusit vykonat nebo na co se jít podívat, jinak se může stát, že budete celé tři týdny jen stlát postele. 

Až budete mít praxi hotovou, stáhněte si potvrzení o provedené praxi a nechte potrvrdit u vaší vrchní sestry. Toto potvrzení pak stačí odnést na studijní oddělení, kde vám zapíšou zápočet do indexu i do SISu. Praxi je proto nutné vykonat před začátkem dalšího akademického roku, protože pro zápis do 3. ročníku musíte mít splněné všechny zkoušky a zápočty.

Při své praxi jsem se setkala se sestrami, které mi vše trpělivě a srozumitelně vysvětlily a ukázaly mi, jak se co má dělat (těch byla většina), ale bohužel i se sestrami, u kterých mi přišlo, že jsem jim jen na obtíž a vše si dělaly samy, mě k ničemu nepustily (ty byly ale jen dvě). Stejně tak naprostá většina pacientů byla milá, příjemná a byla radost se o ně starat. Nezapomeňte ale, že pacient má právo od vás jako od medika odmítnout, abyste mu např. odebrali krev a vy to musíte respektovat (mě se to ale nestalo ani jednou).

Ještě nesmím zapomenout, že si na praxi musíte nosit bílé oblečení (tričko, kalhoty) a bílou obuv, ale to asi všichni jistě víte. Na tričko si připněte vaši ISIC kartu a noste ji tam stále, aby každý věděl, s kým má tu čest.

Na závěr bych ráda zdůraznila několik věcí, které je třeba mít na paměti:

• Nic nesmíte vykonávat sami bez dohledu.
• K pacientům buďte milí a příjemní, i když oni na vás nejsou - pamatujte, že třeba mají velké bolesti a nebo prostě jen strach, co s nimi bude, a to dokáže člověka hodně změnit.
• To, co v nemocnici uvidíte nebo uslyšíte, nesmíte nikde šířit. Budete mít k přístup k citlivým informacím mnoha lidí a nesmí vás ani napadnout je někde vykládat dále.
• Když něco nevíte nebo si nejste jisti, vždy se radši několikrát zeptejte. Možná vám přijde, že budete za úplného hlupáka, když se pořád na něco ptáte, ale pořád lepší jako hlupák jenom vypadat, než jím skutečně být. Uvědomte si, že pracujete v prostředí, kde je strašně snadné se splést a kde vaše chyby mohou mít fatální důsledky.

Vím, že někdo považuje ošetřovatelskou praxi ve druhém ročníku za zbytečnou, ale já s tím nesouhlasím. Je pravda, že tři týdny jsou strašně krátká doba, abyste se něco pořádného opravdu naučili, ale přesto má praxe řadu pozitiv. Uvidíte, jak vůbec v nemocnici probíhá běžný den, seznámíte se s náplní práce sester (a mnohých si začnete vážit, až zjistíte, co všechno musí denodenně dělat), vyzkoušíte si práci se skutečnými pacienty a něčemu málu se přece jen přiučíte. A možná si začnete vážit toho, že jste zdraví a uvědomíte si, co je skutečně důležité a že vaše starosti ani nejsou skutečnými starostmi.

Já na praxi vzpomínám moc ráda a je fakt, že hlavně kvůli tomu, že jsem se tam setkala se skvělými lidmi - jak s pacienty, tak se zdravotnickým personálem. Samozřejmě ne všichni byli tak milí, ale výjimky se najdou všude. Ty tři týdny mi utekly, ani jsem nevěděla jak. Myslím si, že můžu říct, že mi praxe dala přesně to, co mi dát měla.