Pitvy

Pitvy jsou povinnou součástí předmětu Topografická anatomie, ale přijdou mi natolik důležité a zajímavé, že jsem jim věnovala samostatný článek.

Nejdříve - co vlastně na pitvu potřebujete? Tak rozhodně plášť a přezůvky - ale doporučuji spíš návleky, které pak můžete vyhodit, protože ono není moc příjemné chodit na pitevně po podlaze, kam každou chvíli něco upadne/vyteče a pak si je nést domů. Dále budete potřebovat skalpel (nejlépe s vyměnitelnými čepelkami) a pinzetu.

Kdy se pitvá? Dny a časy jsou různé pro každou skupinu, ale zpravidla se pitvy konají během listopadu a prosince v podvečerních hodinách. Každá pitva trvá cca 2 hodiny a celkem na pitevnu půjdete tříkrát. Pitváte společně ještě s jednou skupinou a je vyžadována 100% účast.

Na každém cvičení se pitvají jiné oblasti. Na každé tělo je přiřazeno 12 studentů rozdělených do dvojic (hlava, pravá a levá ruka, břicho, pravá a levá noha). Doporučuji si raději zkusit každou hodinu odpitvat něco jiného, než být např. pořád jen u horních končetin.

Na stránkách ústavu a rovněž i na nástěnce v PRO je vyvěšen přesný harmonogram, kde najdete jednak kdy má kurz vaše skupina, a jednak jaké struktury se tento den pitvají. Je vhodné si před pitvou dané oblasti projít ve skriptech a přečíst si, co vše zde můžete najít a hlavně, kde to najít.

No a jak pitvat? Obecně platí - nebojte se toho. Pokud patříte do skupin, co začínají, budete nejspíš stahovat i kůži. Normálně do ní řízněte, je poměrně tuhá. Samozřejmě si ale dávejte pozor v místech, kde lze očekávat nějaké podkožní struktury. Pak narazíte na tuk, ten všechen bez milosti odřežte a vyhoďte. Pokud máte očistit nějaké cévy či nervy, důrazně se doporučuje dělat to tupou stranou skalpele - minimalizujete tak riziko, že byste strukturu poškodili.

Ke konci pitvy se většinou chodí koukat na ostatní těla a probírá se, co se kde vypitvalo. Během pitev se píše docházka, většinou na konci, takže nehrozí, že byste se během pitvy nenápadně vypařili.

Po pitevním kurzu následuje tzv. popitevák - zkoušení z toho, co jste během předešlých několika týdnů dělali. Zde velice záleží na tom, kdo vás bude zkoušet - jsou tu velice mírní i velice přísní zkoušející. Ti mírní se vás většinou zeptají na několik struktur, popř. vám určí, co máte najít, dají ještě nějakou doplňující otázku a můžete jít. Mezi tyto otázky často patří takové věci jako lacuna vasorum, lacuna musculorum, trigonum femorale apod. - tyto oblasti se naučte pečlivě (ohraničení, co zde prochází). Bohužel ti zbylí vás budou dusit i na maličkostech. Já měla štěstí, že jsem byla u zkoušejícího, kterého lze zařadit mezi velice mírné.

Jediné, co je na pitvách nevýhodou je to, že na jedno tělo je příliš moc lidí a málo místa. Ale přesto považuji pitvy za velice zajímavou a užitečnou součást výuky.

Jako literaturu doporučuji skripta Topografická pitva ve schématech (Fiala, Hladíková), popř. Atlas topografické anatomie od Grady, ale ten není vůbec nutný. Ve skriptech máte schematicky nakreslené veškeré struktury, jejichž pitvání je vyžadováno, jsou přehledně rozděleny do jednotlivých oblastí a pitevních dnů a zároveň zde najdete i teorii, jako ohraničení a obsah nejdůležitějších struktur.

Tak hodně štěstí, a hlavně nepřeříznout n. fibularis, kolegové.